„Specifickými formami, v nichž se konkretizuje demokracie, jsou parlament a volby. Jedná se o projevy téže potřeby buržoazie rozpustit proletariát v masu občanů, prakticky popřít existenci třídy, která je antagonistická k celému etablovanému pořádku, a tak potvrdit své vlastní panství. Konkrétně je jejich funkcí odvádět dělníky od jejich každodenních bojů proti kapitálu a vytvářet i reprodukovat iluzi, že pomocí volební urny lze mírumilovnou cestou změnit postavení proletariátu (…). Volby slouží k rozlišení mezi různými frakcemi a představiteli buržoazie – mají rozlišit, kdo bude přímo pověřen zaujmout vrcholové postavení při výkonu a řízení represí proti proletářským bojům. Parlamentarismus a orientace na volby se nevyhnutelně obrací zády k metodám a cílům dělnických bojů a bojující proletáři je v žádné podobě nemohou využít. Vymezovat parlamentarismus slovem „revoluční“ a tvrdit, že jej lze využít k pranýřování buržoazního panství, znamená pouze zvyšovat zmatek v řadách proletariátu (jak se ukázalo v dějinách). Fakticky se jedná o velmi silný faktor, který může zlikvidovat (svým legalismem, vůdcovskou politikou, kultem osobnosti) veškerou aktivitu směřující k ustavení třídní strany, a slouží tedy pouze kontrarevoluci.
Jedinou odpovědí proletariátu na pravidelné provádění těchto útoků buržoazie, známých jako volby, je odmítnout jakékoli volební příměří, vést boj za výlučně proletářské zájmy, odsuzovat volby a kdykoli je to možné (v závislosti na poměru třídních sil) sabotovat je přímou akcí.“ (I.K.S.)
