Tento leták podepsaný „Agenty chaosu“ nám zaslali řečtí soudruzi ze skupiny Blaumachen. Rozhodli jsme se ho publikovat, protože velmi zajímavým způsobem zasazuje třídní boj v Řecku od prosince 2008 až po dnešek do kontextu globální krize kapitalismu a dalších proletářských bojů po celém světě. Nakolik je pro nás samotné akutní otázka, „jak pojímat současnou krizi,“ považujeme za důležitý podnět k přemýšlení odpověď v tomto letáku načrtnutou: je to krize reprodukce kapitálu jako vztahu vykořisťování. Místo povrchních levičáckých tlachů o tom, že pracující musí platit za krizi, kterou způsobili šéfové, a technických popisů vzniku a vývoje současné krize, jde tento text do hloubky (byť příliš stručně), až k potížím s efektivním vykořisťováním práce kapitálem. A přitom v této své snaze nesklouzává k výkladu objektivního samopohybu kapitálu, v němž se my, proletáři, stáváme podružní. Naopak se zdá důsledně setrvávat na rovině kapitalistického vztahu, jenž je v každém okamžiku nemyslitelný bez nás jako vykořisťované třídy i jako třídy bojující proti vykořisťování. I zde (podobně jako u předešlého textu Endnotes) vyvstává uvnitř TV otázka, zda Blaumachen směřují k teorii dekadence nebo naopak dekadentistické koncepce překonávají, protože jejich periodizace kapitalismu a třídního boje staví na platných faktech a důsledném pojímání kapitálu jako společenského vztahu a nikoli na apriorních představách, že společensko-ekonomické formace mají přirozeně vzestupnou a úpadkovou fázi. Continue reading →

Tento text britské skupiny Endnotes je pro nás zajímavým příspěvkem do naší vlastní diskuse nad krizí. Nesporným půvabem tohoto stručného pojednání se nám jeví sledování roviny kapitálu jako společenského vztahu vykořisťování a boje proti vykořisťování jako něčeho, co podmiňuje chod a vývoj kapitalismu. Nadto tuto perspektivu uvádí do konkrétních souvislostí s vývojem kapitalismu od 70. let 20. století: s porážkou tehdejšího globálního dělnického hnutí, s ohromující expanzí finančního sektoru, stagnujícími mzdami a bujením „života na úvěr“, se vzestupem Číny a „nových ekonomik“, s tzv. globalizací a neoliberální restrukturalizací kapitálu, úvěrovou krizí v USA a výslednou globální krizí reprodukce. Sporným bodem, který v TV vyvolává názorové pnutí, je teze Endnotes, že v 19. a 20. století se „proletariát mohl potvrzovat jako pozitivní pól ve vykořisťovatelském vztahu“, zatímco dnes je v ohrožení samotný tento vztah. Podle části z nás to znamená variaci na teorii dekadence (dodnes komunismus nebyl možný, teď už je) a tedy popření historicky jediného a neměnného zájmu proletariátu na překonání kapitalismu. Načrtává totiž obraz proletariátu jako třídy, která do jisté chvíle nacházela část svých zájmů v kapitalismu, a teprve v 80. letech se s konečnou platností stala pólem negativním a tedy třídou výhradně revoluční. Pro jiné z nás však jde o platný pokus uchopit a periodizovat kapitalismus a třídní boj jako vyvíjející se reálný dějinný proces, v němž se dříve revoluce proletariátu jevila jako odstranění buržoazních a jiných parazitů a nastolení dělnické třídy jako výlučného správce, který převezme kapitalistickou ekonomiku do svých rukou, aby ji plánovitě a racionálně rozvíjel pro společné blaho všech. Kdežto od 60. let 20. století vyvstává v proletářských rebeliích horizont revoluce jako transformace společenských vztahů a tudíž revolučního zničení a překonání kapitalistického vztahu vykořisťování (revoluce jako komunizace). Continue reading →

Jako první zajímavou věc uvádíme příspěvek do diskuse o krizi od amerického komunisty Chrise Wrighta. Jde o pojednání trochu staršího data a hodně teoretické, bez souvislosti se současnou krizí. Přesto stojí za to se jím prokousat. Celkem přesvědčivě se totiž vypořádává s teoriemi o dekadenci kapitalismu a velké finální ekonomické krizi, která automaticky povede k pádu tohoto systému. Stejně tak se potýká s čistě objektivním chápáním kapitálu jako téměř nějakých přírodních zákonů a směřuje k navrácení našeho přemýšlení o něm, včetně třeba kategorie hodnoty, na rovinu společenských vztahů a procesů. Nakonec čtenáře uvádí do zajímavých koncepcí autorů kolem publikace Open Marxism. Continue reading →

Další text vyprodukovaný podzimním hnutím ve Francii, tentokrát militantními proletáři v Rennes. Jeho jednoznačnou předností je internacionalismus, s nímž se obrací k ostatním dělníkům mimo Francii a hlásí se k jejich bojům. Je jasné, že pro internacionalismus autorů nekončí na hranicích Evropské unie, ale zároveň chápou, že nikoli jen geograficky, ale svými příčinami a obsahem mají k sobě dnešní třídní boje v EU velmi blízko. Proto se v textu kriticky shrnují úsporná opatření přijímaná kapitálem napříč Evropou, samozřejmě s přihlédnutím k situaci ve Francii, a skutečnost, že v reakci na ně stále viditelněji vyvstává proletariát jako potenciální negace a překonání kapitalistické třídní společnosti. A v neposlední řadě autoři rekapitulují zkušenosti třídních hnutí ve Francii a snaží se formulovat nejbližší praktické kroky ve formování proletariátu, má-li překonat odborářské meze nedávných hnutí, aby především identifikovali „blokádu ekonomiky“ jako nejnovější a účinnou metodu boje, která se rychle vyvíjí a šíří zejména ve Francii. Continue reading →

Následující text publikovalo pařížské shromáždění „První kolo, pokračujeme!“ 16. listopadu. Věnuje se událostem z 16. října, kdy se velká skupina demonstrantů pokusila obsadit Operu Bastila (viz také leták „Stát a šéfové rozumí jen jedné řeči,“ http://autistici.org/tridnivalka/stat-a-sefove-rozumi-jen-jedine-reci). Policie tento pokus zlikvidovala s překvapivou efektivitou, což spustilo lavinu spekulací o tom, že celá akce byla policejní provokací. Autoři textu tento postoj kritizují a ve své kritice se dotýkají i případu tzv. “soudruha ninja”, který byl nafilmován, jak z výskoku dává kopačku “ řádnému občanovi” vlastním tělem bránícímu rozbíjení výlohy. „Ninja“ i ostatní účastníci této scény byli rovněž obviňováni z toho, že jde o policisty v civilu.
Do angličtiny tento text přeložili soudruzi z časopisu Liens a ti jej také opatřili poznámkami (s výjimkou poznámky o CRS, která je dílem překladatele do češtiny).
Continue reading →

Níže uvedený text, zveřejněný v Paříži 31. října, je rovněž dokumentem francouzského proletářského hnutí tohoto podzimu. Podle soudruhů z časopisu Liens, kteří jej přeložili do angličtiny, poskytuje velmi dobrou představu o tom, jak toto hnutí a situace, kterou ve Francii vytvořilo, vypadaly v době, kdy byl příspěvek napsán. Liens zároveň dodávají, že ještě ani v polovině listopadu, kdy svůj překlad publikovali, nebyla odpověď na otázku z titulku zcela jasná. Jak říkají: “Můžeme s jistotou říct, že ‘vzplanutí’ skončilo, ale konání druhého kola stále není vyloučeno. Lidé spolu stále diskutují, spojují se, zkouší se z hnutí poučit. To bychom měli dělat i my.“ K této výzvě se jako Třídní válka můžeme jen připojit. Continue reading →

Následující příspěvek je další z řady dokumentů, jež zrodilo proletářské hnutí tohoto podzimu ve Francii. Pod původním názvem „Contre l’exploitation, bloquons l’économie!“ byl zveřejněn 10. října 2010 a vyznačuje se kritikou oficiálního (odborářského) „hnutí“ proti penzijní reformě. Proti bezzubosti, ať už chtěné či bezděčné, odborářských pochodů ulicemi Paříže, proti reformě reformy, staví skutečnou proletářskou akci, která je zárodkem hnutí stojícího nejen proti tomu či onomu novému úspornému opatření, ale i proti vykořisťování jako takovému. A nezůstává jen na rovině abstraktního popisu. Na příkladu jednoho týdne leták konkrétně ukazuje, jak široce rozvinutá byla aktivita proletariátu odehrávající se mimo a proti odborům. A to vše na konci září, tedy ještě předtím, než hnutí ve Francii skutečně nabralo na obrátkách. Continue reading →

Název následujícího letáku, v originále „Pas de retraite, à l‘attaque!“, je francouzská slovní hříčka. Retraite znamená důchod, ale také odchod či ústup z boje. A další slovní hříčka leták uzavírá místo podpisu: „ La lutte c’est class… contre class“. „Classe“ lze přeložit jako „společenskou třídu“, ale stejně tak i jako „super, šik, sexy“. Takže: „boj je sexy…, skutečný boj znamená boj třídy proti třídě“. Continue reading →