Jejich boj je náš. Rozšiřme ho!

Komentář TV: „Trochu rychle jsme zapomněli, že demokracie je právě toto, všechno tohle svinstvo, které představuje náš denní chléb.“, piší Pour en Finir, kteří tak ve svém textu reagují na popis bojů v tzv. Maghregu a Mašreku jako bojů za větší demokracii, Coca Colu atp., které takto vykresluje nejen buržoazie, ale i nejrůznější levičáci, ať si už říkají všelijak. Tento příspěvek je tedy vmetením do tváře všem, kteří se nám snaží nakukat, že se nejedná o boje naší třídy!

***

Jejich boj je náš. Rozšiřme ho!

Od ledna 2011 ozařuje oheň revolty Alžírsko, Tunisko, Libyi, Egypt, Jemen, Bahrajn, Jordánsko, Sýrii, … také Albánii, … až po Irák a Irán.

Média nám tvrdí, že jde o boj za „více demokracie“!??? Za zvýšení závislosti na mzdě? Za navýšení tempa, zvětšení strádání? Znásobení počtu vězení, kamer, „anti-teroristických“ zákonů. Nacpání více lidí do chudinských čtvrtí, do uprchlických táborů? Stále ostřeší vnucování nejistých životních podmínek? Je tohle skutečně smyslem této vzpoury?

Trochu rychle jsme zapomněli, že demokracie je právě toto, všechno tohle svinstvo, které představuje náš denní chléb. Trochu rychle jsme zapomněli, že demokracie je každodenní teror námezdního otroctví a že tento svět svobody podnikání je vybudován na vyvlastnění prostředků k životu, diktatuře soukromého vlastnictví a zotročení práce.

Ne, s konečnou platností NE! Jestliže si za své cíle zvolily policejní stanice, soudní budovy, parlamenty, sídla politických stran, volební místnosti, vězení, banky, velké obchody, prodejny luxusního zboží, … je to proto, že tato hnutí útočí na pilíře demokratického řádu.

Prodávat se za výplatu. Promarnit život vyděláváním. Vězení a mučení jakmile se NE odváží zaznít. To je to, co tato hnutí, zanechávající prašnou stopu od severní Afriky po Střední východ, zpochybňují. Je to postavení proletáře, jež pro své přežití nemá nic než svou pracovní sílu, kterou prodává za plat, je to soustředění všeho bohatství v rukou buržoazie, co je znovu zpochybňováno. Je to represe, s níž chce proletariát skoncovat, onen vztah vykořisťování, co je napadáno. A přesně proto se v těchto hnutích poznáváme. Jejich boj je náš boj.

Změna úředníka v čele státu: „revoluce“!??? Že by už nebyl důvod bojovat!???

Buržoazie vždy fungovala, podle poměru sil, na principu střídání multipartistických, parlamentaristických vlád a režimů jedné strany, vojenských junt, … Toto střídání podpořené volbami nebo bez nich je jedním z demokratických mechanismů sloužících k pohřbení našich bojů. Je to fasáda, která má ošálit oči, kterou se tento systém vybavil. Namlouvá nám, že práce, nejistota, … pochází z problémů vedení. Vyměňme vládce a všechno bude lepší!???

Média zdůrazňují nahazování této fasády. Prostřednictvím této taktiky buržoazie získává čas, reorganizuje se a znovu se pouští do útoku. Tak, když do těchto vzorců střídání vkládáme jakousi důvěru, zůstáváme objektem diktatury zisku.

Dnes je však důležité, že například v Egyptě stávková hnutí nekapitulovala před přísliby změny, ale ještě se znásobila: na železnici, v ropných centrech, v přístavech (mezi jinými v Port Saïd na Suezském kanálu), v textilním průmyslu, v bankách, ve školství, … A nová vláda již ukázala svou pravou tvář: ve jménu „bezpečnosti a stability země“ tyto stávky odsoudila a po celé zemi instalovala zátarasy s kontrolními stanovišti.

Pokračujme v boji tam, kde jsme. Stejně tady jako tam žijeme pod stejným útlakem: tlak na to, abychom přijali stále více vyčerpávající pracovní podmínky, je stále silnější: aby byly naše platy ořezány ze všech stran (zvyšování cen, rušení výhod, změny statusu, snižování kvality zboží,…), pracovní doba prodloužena v každém smyslu (flexibilita pracovní doby, posunování důchodu, povinnost mít několik menších zaměstnání zároveň, …), zadlužování se, hrozba vyhazovu bez odvolání, … Právě to je onen svěrák, v němž jsme sevřeni tam stejně jako tady. Zůstaňme zmobilizovaní. Zablokujme ekonomiku. Osvoboďme naše uvězněné druhy. Pokračujme v útocích proti všemu, co tvoří tento systém: proti bankám, policejním stanicím, volbám, … Zrušme hranice. Organizujme se internacionalisticky.

Dostatečně jsme vyzkoušeli, že všechny vládní instance, národní či mezinárodní, napomáhají posilování vražedné a ničivé podstatě kapitalistického systému.

Všechny předvolební sliby jsou jen vějičkou. Všechny změny vlád jsou jen okamžikem, kdy se buržoazie reorganizuje proti našim bojům.

Pryč se státem! Pryč s kapitálem!
Skoncujme se soukromým vlastnictvím, prací, penězi, logikou zisku.
Za svět řízený lidskými potřebami.

pour-en-finir.blog.co.uk
pour_en_finir@yahoo.com

This entry was posted in Blog - česky, Čeština, Maghreb - Mašrek. Bookmark the permalink.

Comments are closed.