| Čeština | English | Français |
Níže publikujeme kritický text o PKK a „demokratickém konfederalismus“ (mimo jiné jsme jej také přeložili do francouzštiny a češtiny). Napsali ho militanti, jejichž hlavním jazykem je chorvatština a kteří si říkají Svjetska Revolucija (Světová revoluce). O této skupině toho nevíme moc a pro jazykovou překážku je pro nás nemožné dozvědět se víc o jejich programových pozicích.
V základním dokumentu této skupiny (v chorvatštině), v němž si můžeme všimnout mnoha zajímavých prohlášení, nicméně najdeme i jeden konkrétní postoj, který bychom zde chtěli podrobit krátké kritice – jejich stanovisko ohledně „terorismu“. Soudruzi ve svém textu říkají: „Terorismus není metodou boje dělnické třídy. Obhajuje tajnou akci malé kliky v totálním rozporu s obranou třídního násilí, které se odvozuje od třídně uvědomělé a organizované masové akce proletariátu.“ [https://www.svjetskarevolucija.org/osnovni-stavovi/]
S takovým postojem naprosto nesouhlasíme. Otevírá dveře pacifismu ve jménu budoucí „velké noci”, revoluci, která teprve příjde, pod záminkou, že teď a tady na ni „nejsou masy připraveny, jak na nás po desetiletí chrlí sociální demokraté všech typů, aby nás mohli lépe odzbrojit. „Terorismus” neexistuje sám o sobě! Každá akce, každá myšlenka jsou ve své podstatě předurčovány svým třídním obsahem a dominantními společenskými vztahy. Tak samozřejmě existuje třídní terorismus, který na sebe bere různé formy podle toho, jaká je podstata programu, který obsahuje a který nese.
Proto tu máme na jedné straně terorismus buržoazie, zaměstnavatelů, kapitalistů, kontrarevoluční terorismus: permanentní a každodenní teror v práci, policejní a vojenské (a také odborářské) represi proti našim stávkám, bojům, nadějím a také teror vražedných masakrů na hororových polích buržoazních válek…
V radikální opozici vůči tomuto kontrarevolučnímu terorismu nicméně existuje také proletářský, revoluční, lidský terorismus: permanentní sabotáž, kterou naše třída provádí na nástrojích vykořisťování, odcizení, útlaku a dominanci, organizace, třebaže menšinová, přímé akce, čili akce bez prostředníků a vyjednávání, zničení toho, co nás ničí, až ke konečnému zrušení, totální vyhlazení samotných příčin naší bídy.
Abychom tento krátký úvod a přátelskou kritiku uzavřeli, chceme tu znovu potvrdit dlouhodobý postoj komunistického hnutí (několik starých dobrých programových „perel“) ohledně nutného revolučního násilí, které jednou provždy skoncuje s tímto starým světem:
„Bezvýsledné masakry […], sám kanibalismus kontrarevoluce přesvědčí národy, že existuje jen jeden prostředek, jak zkrátit, zjednodušit a zkoncentrovat vražedné smrtelné křeče staré společnosti a krvavé porodní bolesti nové společnosti, jen jeden prostředek – revoluční terorismus.“
(Karel Marx, „Vítězství kontrarevoluce ve Vídni“,Neue Rheinische Zeitungčís. 136 ze 7. listopadu 1848)
[https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1848/clanky/111848e.html]
„Nesmějí vystupovat proti takzvaným výstřelkům, exemplárním projevům pomsty lidu na nenáviděných jednotlivcích nebo veřejných budovách, jež jsou spojeny s nenávistnými vzpomínkami, musí tyto projevy nejen trpět, nýbrž sami se ujmout jejich vedení.“
(Karel Marx a Bedřich Engels, „Provolání ústředního výboru ke Svazu komunistů“, Březen 1850)
[https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1850/031850b.html] Continue reading →