Guerre de Classe 02/2015 : Syriza, Podemos, Front de Gauche… Que Crève l’Extrême Gauche du Capital !

| Čeština | English | Français |

guerre_de_classe_02-2015-fr« Les communistes l’ont rêvé [en cauchemar]… Syriza l’a réalisé… »

Cette boutade pourrait très bien résumer les leçons programmatiques à tirer de la situation que les prolétaires en Grèce, nos frères et sœurs de misère et de lutte, subissent actuellement. En effet, depuis toujours, ou du moins depuis les grandes campagnes de la social-démocratie au début du 20ème siècle pour l’instauration du suffrage universel, dont le but n’était rien d’autre que l’encadrement et l’anéantissement de l’énergie que le prolétariat développait pour en finir avec la misère et l’exploitation, la critique communiste (que celle-ci s’exprimait sous l’étiquette « anarchiste », « socialiste révolutionnaire » ou autre n’est pas ici notre propos) a toujours dénoncé le cirque électoral, le parlementarisme, le gouvernementalisme, la collaboration avec les institutions bourgeoises, la croyance quasi-religieuse que des réformes pourraient améliorer le sort de notre classe…

Continue reading

Posted in Activity of the group - French, Bulletin, Bulletin FR, Français, Grèce | Comments Off

Anti-terörizm, devlet terörizmi demektir!

| Čeština | English | Français | Türkçe |

Proleterler…

Devletin anti-terörizm kampanyasına boyun eğmeyi reddedelim, çünkü anti-terörizm, devlet terörizmi demektir!

Gıda maddeleri fiyatlarının artışı, yığınsal işten çıkartmalar, toplumsal yardımların budanması, güncel kapitalist kriz bahanesiyle sokağa atılan ve en temel yaşam olanaklarından mahrum edilen milyonlarca proleter… insanlığa karşı yürütülen kapitalist terör, dünyanın dört bir yanında büyük bir hızla artıyor, kudurganlaşıyor!

Ve bu, terörist devlet tarafından yaşam araçlarımıza el koyulmasıdır her şeyden önce!

Proleterler dünyanın onlarca ülkesinde ve daha şu yakınlarda Yunanistan’da, İtalya’da, İspanya’da… giderek ağırlaşan yaşam koşulları karşısında kendilerini savunmak için sokağa inip devletle çatışıyor.

Devletler, onların adlî makineleri ve polisleri, şu kutsal mı kutsal “dolaşım, çalışma, satmak, satın almak vs. özgürlükleri”ni engelleyen tüm proleter eylemleri (grevleri, yolları ve fabrikaları işgal edip ulaşıma kapatmalarını, çeşitli baltalama faaliyetlerini, gösterileri vs.) giderek daha sert biçimde bastırıp eziyorlar. Mücadele içindeki proleterler, devlet tarafından “suçsuz insanları (yani burjuva yasallığına ve düzenine boyun eğen yurttaşlarını) rehin almak”la, onları yıldırmakla, onları terörize etmekle suçlanıyorlar sürekli olarak.

Özel mülkiyet ve ticaret özgürlüğünün yeniden bir sorun olarak ortaya atılmasıyla kendisini korku içinde hisseden burjuvazidir gerçekte. Ve bu yüzden, “terörizm” tanımını demokratik düzenle bağlarını koparan en küçük eyleme kadar genişletir. Böylece bu tanım, aynı anda tüm şunları kast eder aslında:

  • proletaryanın şiddetli tepkilerini özellikle terörizmle bir tutarak, bir sınıf hedefi içinde yer alan eylemleri, sınıflar-üstü, reformcu, dinsel, ulusal özgürlükçü vs. amaçlara yönelen çeşitli sınırlandırmalar yoluyla saptırılmış faaliyetlerle tamamen birbirine karıştırarak hâkimiyetinin temelden yıldırgan, terörist olan doğasını gizlemek;

  • meta düzenine yönelik en küçük itirazlara karşı yasal, adlî ve ideolojik baskı silâhlarını güçlendirmek;

  • suçlu” ve “suçsuz” arasındaki, “şerefli yurttaş” ve “vahşi terörist” arasındaki ideolojik ayrımı sömürülenlere dayatmak ve kabul ettirmek;

  • son olarak sosyal-demokrat barışçılıkla, eylemsizlikle bağlarını koparan proleterleri diğerlerinden yalıtmak, böylece sınıf kardeşlerini de dayanışmadan uzak tutmaya ve muhbirliğe itmek.

Burjuvazinin bu oyunları karşısında şunları belirtmek, öne çıkartmak çok önemlidir…

  • Bunlar, bir yandan özel mülkiyete öte yandan dolaşım, çalışma, satmak, satın almak vs. özgürlüklerine ait olan demokratik düzenin bizzat temelleridir, bu düzeni koruyan ve yıldırgan olan yasal kurallardır her şeyden önce!

  • Devletin bu anti-terörist kampanyası karşısında verilen her taviz, sermayenin insanlığa karşı yürüttüğü her günkü terörizme yapılan itirazların, karşı çıkışların bastırılıp ezilmesiyle doğrudan işbirliği etmek anlamına gelir!

  • Anti-terörizm adına ezilen proleterler de, sınıf kardeşlerimizdir!

Bugün dayanışma, devlete karşı yürütülen bir mücadele demektir her şeyden önce!

EKB – Enternasyonalist Komünist Birlik – Aralık 2008

Kaynak: http://gci-icg.org/leaflets/antiterorizm2008.pdf

Posted in Blog - other languages, Other languages, Türkçe | Tagged | Comments Off

Antiterorismus je státní terorismus!

| Čeština | English | Français |

Proletáři, odmítněme se podřizovat protiteroristické kampani státu!

Antiterorismus je státní terorismus!

Na celém světě nabírá na obrátkách kapitalistický terorismus proti lidstvu. Rostoucí ceny potravin, masivní propouštění a škrty v sociálních dávkách, které přináší současná kapitalistická krize, vyhazují stamilióny proletářů na ulici a připravují je o nejzákladnější prostředky k přežití.

Terorismem je především to, že nás kapitál připravuje o prostředky nutné k životu!

Aby povstali proti exponenciálnímu zhoršování podmínek přežití, vyrážejí proletáři do ulic a konfrontují stát v bezpočtu zemí na celém světě, právě teď v Řecku, Itálii a Španělsku…

Státy, jejich zákony a jejich policie tvrdě potlačují každou proletářskou akci (stávkovou hlídku, blokádu dopravy, sabotáž, demonstraci atd.), která narušuje nedotknutelnou „svobodu pohybu práce, právo pracovat, prodávat a nakupovat…“ Bojující proletáři jsou systematicky obviňováni, že „berou nevinné oběti jako rukojmí“ (tj. občany, kteří jsou poslušni buržoazního práva a pořádku), že je zastrašují a terorizují.

Ve skutečnosti je to buržoazie, kdo se cítí terorizován zpochybňováním vlastnictví a svobody kšeftařin, a proto rozšiřuje svoji definici „terorismu“ na každou akci, která narušuje demokratický řád. To znamená, že zároveň:

  • Skrývá hluboce teroristickou povahu svého panství, a proto terorismus dává výlučně do téže kategorie jako násilné reakce proletariátu, čímž záměrně směšuje reakce, které mají třídní perspektivu, s reakcemi, které různé manipulace svádí k netřídním, reformistickým, náboženským, národně osvobozeneckým cílům;
  • Konsoliduje svůj právní, soudní a ideologický arzenál represí proti jakémukoli protestnímu hnutí, které útočí na kšeftařský řád;
  • Ideologicky rozděluje vykořisťované na „nevinné“ a „viníky“, „poctivé občany“ a „barbarské teroristy“;
  • A konečně izoluje proletáře, kteří se rozcházejí se sociálně demokratickým pacifismem, a tlačí jejich třídní bratry a sestry k tomu, aby je odsuzovali a distancovali se od nich.

Proti manévrům buržoazie je naprosto nutné trvat na tom, že:

  • Teroristické jsou především samotné základy demokratického systému vlastnictví a svobody a zákonné normy, které je chrání!
  • Jakýkoli kompromis s protiteroristickou kampaní státu znamená přímo se podílet na represi každého protestu proti dennodennímu terorismu kapitálu vůči lidstvu!
  • Proletáři utlačovaní ve jménu antiterorismu jsou naši třídní bratři a sestry!

Solidarita znamená bojovat proti státu kdekoli žijeme!

Soudruzi tento leták je projevem naší bojující třídy, proto jej kopírujte a šiřte dál!

IKS – Internacionalistická komunistická skupina – Prosinec 2008

Zdroj: http://gci-icg.org/leaflets/antiterorismus2008.htm

Posted in Antiterorismus, Blog - česky, Čeština | Tagged | Comments Off

Anti-terrorism is state’s terrorism!

| Čeština | English | Français |

Proletarians, let’s refuse to submit to the anti-terrorist campaign of the state!

Anti-terrorism is state’s terrorism!

The capitalist terrorism against the humanity speeds up everywhere in the world. The raising of foodstuffs price, the massive layoffs and the cut in social allowances, following the current capitalist crisis, throw hundreds of millions of proletarians out into the street and deprive them of the most elementary means of survival.

First and foremost it’s deprivation of our means of life by capital that is terrorist!

To stand up for themselves against the exponential worsening of survival conditions, proletarians take to the street and confront the state in dozens of countries all over the world, and right now in Greece, Italy, and Spain…

The states, their laws and their police harshly suppress any proletarian action (picket line, traffic blockade, sabotage, demonstration, etc.) that hinders sacrosanct “free movement of labour, right to work, to sell, and to buy…”. Struggling proletarians are systematically accused by the state “to take innocent victims hostage” (i.e. citizens who submit to the bourgeois law and order), to intimidate them, and to terrorize them.

It is actually the bourgeoisie that feels terrorized by the fact that merchant property and freedom are being called into question, and this is the reason why it tends to broaden its definition of “terrorism” to any action that breaks with the democratic order. It means thus at the same time:

  • Hiding the fundamentally terrorist nature of its domination while exclusively putting terrorism into the same category as the proletariat’s violent reactions, while deliberately confusing those reactions that stand in a class perspective and those that various containments lead astray towards aclassist, reformist, religious, national liberation purposes;
  • Consolidating its legal, juridical and ideological arsenal of repression against any protest movement targeting the merchant order;
  • Imposing among the exploited the ideological division between “innocents” and “culprits”, between “honest citizens” and “terrorist barbarians”;
  • Finally isolating proletarians who break with Social Democrat pacifism and pushing their class brothers and sisters to denounce and dissociate.

It is essential to affirm against these bourgeois manoeuvres that:

  • First and foremost what is terrorist it’s the very bases of the democratic system of property and liberty, the legal rules protecting this latter!
  • Any compromise to the anti-terrorist campaign of the state directly means collaborating to the repression of any protest against capital’s daily terrorism against the humanity!
  • The proletarians repressed in the name of anti-terrorism are our fellow proletarians!

Solidarity means to struggle anywhere against the state!

Comrades, this leaflet is an expression of our struggling class, copy it, and spread it!

ICG – Internationalist Communist Group – December 2008

Source: http://gci-icg.org/leaflets/antiterrorism2008.htm

Posted in Anti-terrorism, Blog - english, English | Tagged | Comments Off

L’anti-terrorisme, c’est le terrorisme de l’Etat !

| Čeština | English | Français |

Prolétaires, refusons de nous soumettre à la campagne anti-terroriste de l’Etat !

L’anti-terrorisme, c’est le terrorisme de l’Etat !

Le terrorisme capitaliste contre l’humanité s’accélère à grande vitesse partout dans le monde. L’augmentation du prix des produits alimentaires, les licenciements massifs et la réduction des allocations sociales, suite à la crise capitaliste actuelle, jettent à la rue et privent de leurs moyens de survie les plus élémentaires des centaines de millions de prolétaires.

C’est avant tout la dépossession de nos moyens de vie par le capital qui est terroriste !

Pour se défendre contre l’aggravation exponentielle de leurs conditions de survie, les prolétaires descendent dans la rue et s’affrontent à l’Etat dans des dizaines de pays à travers le globe, et tout récemment en Grèce, en Italie, en Espagne…

Les Etats, leurs justices et leurs polices répriment de plus en plus durement toute action prolétarienne (piquet de grève, blocage, sabotage, manifestation, etc.) qui entrave la sacro-sainte « liberté de circuler, de travailler, de vendre, d’acheter… ». Les prolétaires en lutte sont systématiquement accusés par l’Etat de « prendre en otage des victimes innocentes » (entendez les citoyens qui se soumettent à l’ordre et à la légalité bourgeoises), de les intimider, de les terroriser.

C’est en réalité la bourgeoisie qui se sent terrorisée par la remise en question de la propriété et de la liberté marchandes, et c’est pour cela qu’elle tend à élargir sa définition du « terrorisme » au moindre acte qui rompe avec l’ordre démocratique. Elle entend ainsi tout à la fois :

  • Occulter la nature fondamentalement terroriste de sa domination en assimilant exclusivement le terrorisme aux réactions violentes du prolétariat, tout en amalgamant délibérément celles qui se situent dans une perspective de classe et celles qui se trouvent dévoyées par divers encadrements vers des objectifs aclassistes, réformistes, religieux, de libération nationale, etc. ;
  • Renforcer son arsenal légal, juridique et idéologique de répression contre la moindre contestation de l’ordre marchand ;
  • Imposer parmi les exploités la division idéologique entre « innocents » et « coupables », entre « honnêtes citoyens » et « barbares terroristes » ;
  • Isoler enfin les prolétaires qui rompent avec le pacifisme social-démocrate et pousser leurs frères de classe à la délation, à la désolidarisation.

Contre ces manœuvres bourgeoises, il est essentiel d’affirmer que :

  • Ce sont avant tout les bases mêmes du système démocratique de propriété et de liberté, les règles légales qui le protègent, qui sont terroristes !
  • Toute concession à la campagne anti-terroriste de l’Etat est une collaboration directe à la répression de toute contestation du terrorisme quotidien du capital contre l’humanité !
  • Les prolétaires réprimés au nom de l’anti-terrorisme sont nos frères de classe !

La solidarité, c’est lutter où que l’on soit contre l’Etat !

Camarades, ce tract est une expression de notre classe en lutte, reproduisez-le, diffusez-le !

GCI – Groupe Communiste Internationaliste – Décembre 2008

Source : http://gci-icg.org/leaflets/antiterrorisme2008.htm

Posted in Anti-terrorisme, Blog - french, Français | Tagged | Comments Off

Rojava: Fantasías y Realidades

ispanya-kobane

| Čeština | English | Français | Español |

Siguiendo nuestra previa contribución crítica a la “campaña de solidaridad” con la “Revolución en Rojava” con el texto titulado “Rojava: La Guerra Popular, no es la Guerra de Clases”, presentamos y publicamos aquí dos breves posiciones que encontramos en internet, ambas van en el mismo sentido de no terminar el debate, sino al contrario, aportar elementos de análisis de clase en la discusión, para así poner en entredicho la romántica apología de la lucha en Kurdistán Sirio hecho por diferentes grupos políticos.

Obviamente insistimos en tener fuertes reservas en cuanto a las debilidades y limitaciones que tienen estos dos textos, que no representan las posiciones generales de nuestro grupo ni de aquellas del movimiento comunista desde el punto de vista histórico y programático. Sin embargo, existen posiciones vivas de minorías revolucionarias que intentan afirmar a contra corriente de manera “impopular” la necesidad y la superioridad del internacionalismo en toda lucha de nuestra clase.

El primer texto titulado “Rojava: Fantasías y Realidades”, está firmado por un militante de nombre Zafer Onat y ha sido publicado en el blog del “foro de discusión del comunismo libertario” en turco Servet Düşmanı que significa “Enemigo de la Riqueza”.

El segundo texto titulado “Algunos comentarios sobre la Revolución de Rojava”, es anónimo y ha sido publicado en el blog Infoshop News – Anarchist and libertarian news, opinion and analysis. Presentamos y publicamos estos dos textos en nuestro blog en su versión en inglés, pero los hemos igualmente traducido en checo y en francés… Continue reading

Posted in Español, Other languages | Tagged , | Comments Off

„Viděl jsem budoucnost a funguje to“ – Kritické otázky pro stoupence revoluce v Rojavě

219

| Čeština | English | Français |

Dějiny třídních bojů se jen hemží obrovským množstvím klamných představ: jeden z posledních v řadě (po sandinistické lži v Nikaragui) je zapatistický klam v Chiapasu, který si získal a který otřásá levičáckým a anti-globalistickým milieu postrádajícím exotiku už dobře dvacet let. Naše historie je vykolíkovaná dalšími slavnými klamnými představami, které se zaryly pod kůži nám i našim revolučním bratrům a sestrám, kteří padli pod údery vykořisťovatelů a jejich nohsledů; klamy, které jsou vybudovány na potlačení našeho hnutí boje, našich pokusů odstranit existující stav věcí, stávající řád, kapitalistický pořádek.

Ve dvacátých letech 20. století nebylo mnoho těch, kteří odsuzovali lež o „socialistickém ráji“, mýtus „vlasti proletariátu“, „velkou lež“ „socialismu v jedné zemi“, „zářné zítřky“ a „harmonickou společnost“. Nebylo mnoho takových, jako Otto Rühle a KAPD, kteří kritizovali tuhle maškarádu. Celé konvoje impozantních delegací sestavených z intelektuálů, novinářů, aktivistů a odborářů mířily do SSSR, aby na vlastní oči spatřily všechnu tu „krásu“ a aby se pak vrátily domů dále šířit chvalozpěvy na nový „revoluční režim“.

Pak přišla Čína, Albánie, Vietnam, Kuba… Všechny tyto země sloužily jako model celým generacím „užitečných idiotů“, kteří věřili, že natřít fasádu na rudo, bude stačit k tomu, aby byla odstraněna bída a vykořisťování. Nikdo není hlušší a slepější než ti, kteří nechtějí slyšet a vidět. Není větším sociálních demokratů a tudíž obránců kapitalistického řádu než jsou ti, kteří věří, že prosté reformy (ať už vypadají jakkoli „radikálně“) jsou podstatou revolučního procesu, který na troskách starého světa, světa hodnoty, zboží, námezdní práce a peněz, celkově změní společnost a lidské bytosti.

Zaměřujeme-li se na tyto klamné představy, které vyprázdnily skutečná bojová hnutí naší třídy od jejich podvratného jádra, nechceme samozřejmě zaměňovat proletářské hnutí a ideologické struktury, které se sice prohlašují za jeho představitele, ale jejichž jediným zájmem je toto hnutí hlídat, krotit, ovládnout a tudíž zlikvidovat. Tak nezaměňujeme společenské hnutí známé jako „Pařížská komuna“ s vládou, která nosila stejné jméno. Nesměšujeme ani revoluční proces, který se rozvinul během vlny bojů v letech 1917 – 1921 v Rusku, na Ukrajině, v Německu, Maďarsku atd. se sociálně demokratickými stranami a odbory, ať už byly libertariánské, bolševické či jiné, ve zkratce se všemi těmi buržoazními stranami pro proletariát, které si nepopřály pokoje, dokud neposílily a nerozšířily limity a slabiny našich bojů. A stejně tak, bez toho, že bychom přikládali všem bojům, jež naše třída vede, stejný význam a důležitost, nezaměňujeme EZLN a boj zemědělského proletariátu v Mexiku či PKK/PYD a sociální hnutí v Kurdistánu.

Proto přinášíme tři texty, které se podílí na procesu rozchodu s romantickou představou o „solidární kampani“ s „rojavskou revolucí“:

  1. „Viděl jsem budoucnost a funguje to“ – Kritické otázky pro fanoušky revoluce v Rojavě původně publikovaný na blogu Libcom se stručně vypořádává s některými klíčovými tématy: pozice žen, role policie, námezdní vztahy, náboženství, strategická spojenectví či smysl revoluce.
  2. PKK, demokratický konfederalismus a nesmysly – Juraj Katalenac je text publikovaný militanty, kteří mluví chorvatsky a kteří si říkají Svjetskaja Revolucija (Světová revoluce). Oba výše jmenované textu jsme přeložili do francouzštiny a do češtiny.
  3. Kurdistán? jehož spoluautorem je Gilles Dauvé se věnuje tak důležitým otázkám jako jsou ozbrojování, nacionalismus, každodenní život, společenské struktury, milice a role žen, entusiasmus libertariánských struktur, kritika státu atd. Překlad do češtiny Třídní válka. Continue reading
Posted in Blog - česky, Čeština, Maghreb - Mašrek | Tagged , | Comments Off

PKK, demokratický konfederalismus a nesmysly – Juraj Katalenac

international-us-turkey-kurds| Čeština | English | Français |

Níže publikujeme kritický text o PKK a „demokratickém konfederalismus“ (mimo jiné jsme jej také přeložili do francouzštiny a češtiny). Napsali ho militanti, jejichž hlavním jazykem je chorvatština a kteří si říkají Svjetska Revolucija (Světová revoluce). O této skupině toho nevíme moc a pro jazykovou překážku je pro nás nemožné dozvědět se víc o jejich programových pozicích.

V základním dokumentu této skupiny (v chorvatštině), v němž si můžeme všimnout mnoha zajímavých prohlášení, nicméně najdeme i jeden konkrétní postoj, který bychom zde chtěli podrobit krátké kritice – jejich stanovisko ohledně „terorismu“. Soudruzi ve svém textu říkají: „Terorismus není metodou boje dělnické třídy. Obhajuje tajnou akci malé kliky v totálním rozporu s obranou třídního násilí, které se odvozuje od třídně uvědomělé a organizované masové akce proletariátu.“ [https://www.svjetskarevolucija.org/osnovni-stavovi/]

S takovým postojem naprosto nesouhlasíme. Otevírá dveře pacifismu ve jménu budoucí „velké noci”, revoluci, která teprve příjde, pod záminkou, že teď a tady na ni „nejsou masy připraveny, jak na nás po desetiletí chrlí sociální demokraté všech typů, aby nás mohli lépe odzbrojit. „Terorismus” neexistuje sám o sobě! Každá akce, každá myšlenka jsou ve své podstatě předurčovány svým třídním obsahem a dominantními společenskými vztahy. Tak samozřejmě existuje třídní terorismus, který na sebe bere různé formy podle toho, jaká je podstata programu, který obsahuje a který nese.

Proto tu máme na jedné straně terorismus buržoazie, zaměstnavatelů, kapitalistů, kontrarevoluční terorismus: permanentní a každodenní teror v práci, policejní a vojenské (a také odborářské) represi proti našim stávkám, bojům, nadějím a také teror vražedných masakrů na hororových polích buržoazních válek…

V radikální opozici vůči tomuto kontrarevolučnímu terorismu nicméně existuje také proletářský, revoluční, lidský terorismus: permanentní sabotáž, kterou naše třída provádí na nástrojích vykořisťování, odcizení, útlaku a dominanci, organizace, třebaže menšinová, přímé akce, čili akce bez prostředníků a vyjednávání, zničení toho, co nás ničí, až ke konečnému zrušení, totální vyhlazení samotných příčin naší bídy.

Abychom tento krátký úvod a přátelskou kritiku uzavřeli, chceme tu znovu potvrdit dlouhodobý postoj komunistického hnutí (několik starých dobrých programových „perel“) ohledně nutného revolučního násilí, které jednou provždy skoncuje s tímto starým světem:

Bezvýsledné masakry […], sám kanibalismus kontrarevoluce přesvědčí národy, že existuje jen jeden prostředek, jak zkrátit, zjednodušit a zkoncentrovat vražedné smrtelné křeče staré společnosti a krvavé porodní bolesti nové společnosti, jen jeden prostředek – revoluční terorismus.
(Karel Marx, „Vítězství kontrarevoluce ve Vídni“,Neue Rheinische Zeitungčís. 136 ze 7. listopadu 1848)
[https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1848/clanky/111848e.html]

„Nesmějí vystupovat proti takzvaným výstřelkům, exemplárním projevům pomsty lidu na nenáviděných jednotlivcích nebo veřejných budovách, jež jsou spojeny s nenávistnými vzpomínkami, musí tyto projevy nejen trpět, nýbrž sami se ujmout jejich vedení.“
(Karel Marx a Bedřich Engels, „Provolání ústředního výboru ke Svazu komunistů“, Březen 1850)
[https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1850/031850b.html] Continue reading

Posted in Blog - česky, Čeština, Maghreb - Mašrek | Tagged , | Comments Off

Kurdistán?

kurdish-women-fighters| Čeština | English | Français |

Čtenářům zde k přečtení doporučujeme text „Kurdistán“, jehož spoluautorem je Gilles Dauvém a který vyšel francouzsky na blogu DDT21 [https://ddt21.noblogs.org/?page_id=324]. Tento článek se dotýká klíčových otázek „Revoluce v Rojavě“ jako jsou ozbrojování, nacionalismus, každodenní život, společenská struktura, milice a role žen, enthusiasmus libertariánských kruhů, kritika státu atd.

Máme jen jedinou výhradu ohledně staré známé slabiny: autoři nechápou hluboce kapitalistickou odstatu demokracie, nevidí toto její jádro za různými formami, které na sebe bere, ať už se prezentuje jako „buržoazní“ nebo „dělnická“, parlametní nebo přímá… Demokracie je negací třídního antagonismu v praxi, rozpuštění revoluční třídy v buržoazní entitě lidu či národa. Konec konců se vždycky jedná o diktaturu kapitálu, diktaturu míry zisku, diktaturu zhodnocující se hodnoty a je jedno, jestli se tak děje v ekonomické struktuře která je „protekcionistická“, „volnotržní“ nebo „samosprávná“. Continue reading

Posted in Blog - česky, Čeština, Maghreb - Mašrek | Tagged , | Comments Off

« J’ai vu le futur, et ça fonctionne. » – Questions critiques pour les partisans de la révolution au Rojava

219| Čeština | English | Français |

L’histoire des luttes de classe foisonne d’une multitude d’impostures ; une des dernières en date, après l’imposture sandiniste au Nicaragua, étant celle qui sévit depuis une vingtaine d’années et qui agite le bocal du petit milieu gauchiste et altermondialiste en mal d’exotisme, nous voulons parler de l’imposture zapatiste au Chiapas. D’autres impostures très célèbres jalonnent notre histoire, impostures creusées dans notre chair, la chair de nos frères et sœurs révolutionnaires qui sont tombés sous les coups des exploiteurs et de leurs sbires, impostures édifiées sur la répression de nos mouvements de lutte, de nos tentatives d’abolition de l’état des choses existant, de l’ordre actuel, de l’ordre capitaliste.

Ils n’étaient en effet pas lourds dans les années 1920 à dénoncer l’imposture du « paradis socialiste », le mythe de la « patrie du prolétariat », le « mensonge déconcertant » du « socialisme dans un seul pays », de « l’avenir radieux » et de « la société harmonieuse » ; il y eut peu d’Otto Rühle et de KAPD pour dénoncer toute cette mascarade. C’est par convois entiers que d’imposantes délégations d’intellectuels, de journalistes, de cadres militants, de syndicalistes débarquèrent en URSS pour voir de leurs yeux vus toute cette « beauté », puis repartirent chanter les louanges de ce nouveau « régime révolutionnaire ».

Puis ce furent la Chine, l’Albanie, le Vietnam, Cuba… qui servirent de modèle à des générations d’idiots utiles qui crurent qu’un simple ravalement de façade en rouge suffirait à faire disparaître la misère et l’exploitation. Il n’y a pas de pire aveugle, de pire sourd que celui qui ne veut pas voir, ne pas entendre. Il n’y a pas de pire social-démocrate, et donc de partisan de l’ordre capitaliste, que celui qui considère de simples réformes (toutes « radicales » qu’elles puissent apparaître) comme l’essence d’un processus révolutionnaire qui devra en fait transformer la société et l’être humain de fond en comble sur les ruines du monde ancien, du monde de la valeur, de la marchandise, du travail salarié et de l’argent.

Si nous mettons l’accent sur toutes ces impostures qui ont vidé la substance subversive des mouvements réels de lutte de notre classe, nous tenons évidemment à ne pas amalgamer ces derniers avec les structurations idéologiques qui parlent en leur nom, qui prétendent les représenter, mais qui en dernière instance n’ont d’autre souci que de les encadrer, de les récupérer et donc de les liquider. Nous ne confondons pas le mouvement social connu sous le nom de la « Commune de Paris » et le gouvernement qui prit le même nom, nous ne confondons pas non plus le processus révolutionnaire qui se développa durant la vague de lutte des années 1917-21 en Russie, en Ukraine, en Allemagne, en Hongrie, etc. avec les différents partis et syndicats sociale-démocrates, libertaires, bolcheviks ou autres, bref tous ces partis bourgeois à destination du prolétariat, qui n’ont eu de cesse que de renforcer et d’élargir les limites et les faiblesses de nos luttes. De la même façon, et sans pour autant considérer toutes ces luttes de notre classe comme étant d’une importance égale et comparable, nous ne confondons pas l’EZLN avec la lutte des prolétaires agricoles au Mexique, ni le PKK/PYD avec la lutte au Kurdistan.

Nous présentons donc ici trois textes qui participent de ce processus de rupture d’avec la vision romantique de la « campagne de solidarité » envers la « Révolution au Rojava » :

  1. « J’ai vu le futur, et ça fonctionne. » – Questions critiques pour les partisans de la révolution au Rojava : il s’agit d’un texte publié initialement sur le blog de Libcom, et qui aborde succinctement quelques questions essentielles comme la place des femmes, le rôle de la police, les rapports de travail salarié, la religion, les alliances stratégiques, la finalité révolutionnaire ;
  2. PKK, Confédéralisme Démocratique et Absurdités – Juraj Katalenac : il s’agit d’un texte publié par des militants qui s’expriment essentiellement en croate et ont donné à leur structure le nom de Svjetska Revolucija (« Révolution mondiale ») – nous avons traduit ces deux textes en français et en tchèque ;
  3. Kurdistan ? : ce texte co-écrit par Gilles Dauvé aborde également des questions essentielles telles que l’armement, le nationalisme, la vie quotidienne, la structure sociale, les milices et le rôle des femmes, l’enthousiasme des milieux libertaires, la critique de l’Etat, etc. – nous avons aussi assumé la traduction tchèque de ce texte. Continue reading
Posted in Blog - french, Français, Maghreb - Machrek | Tagged , | Comments Off