Během prvního únorového týdne obsadili tanečníci a tanečnice Národní operu (Ethniki Lyriki Skini) na jedné z nejrušnějších aténských ulic (Akadimias bulvár). Z této budovy se tak stalo další centrum odporu a kontrainformací v řeckém hlavním městě. Okupantům se dostalo aktivní podpory od celé škály bouřících se proletářů, včetně Odborového svazu uklízeček (PEKOP), jehož militantkám dál vyhrožují smrtí šéfové firmy OIKOMET, kteří stojí rovněž za vražedným útokem na K. Kounevu, k němuž došlo posledního prosince. Opera byla přejmenována na „Povstaleckou lidovou operu“ a 24 hodin denně funguje jako prostor pro diskuse, filmová promítání, představení a fóra o umění a tělu ve vztahu k boji proti policejnímu státu a společnosti spektáklu.

Prosincová vzpoura sice čerpala sílu ze všech předchozích bojů, ale položila základy pro všeobecný odpor proti všemu, co nás uráží a zotročuje naše životy. Odpálila boj za život, jenž je dennodenně znevažován. Těm, kdo vzpouru chápou jako krátkodechý ohňostroj a odsouvají ji a podrývají se slovy, „život jde dál,“ odpovídáme, že boj nejen pokračuje, ale také již postavil naše životy na nový základ. Nic neskončilo, náš vztek trvá. Naše muka neodezněla, stále jsme tady. Vzpoura v ulicích, na školách a univerzitách, v odborech, v budovách místních samospráv a v parcích. A také vzpoura v umění.

Proti umění jakožto spektáklu pasivně konzumovanému diváky.

Proti estetice, která vylučuje „odlišné“.

Proti kultuře, která ničí parky a veřejné prostory ve jménu zisku.

Připojujeme své hlasy ke všem, kdo jsou v boji.

Jsme solidární s Konstantinou Kounevou a zatčenými během vzpoury.

Svým vlastním bojem a svojí vlastní kulturou odpovídáme na státní útlak, sociální vyloučení a na snahy masmédií terorizovat a dezinformovat.

Touto iniciativou, která má původ ve „svobodných uměních“ (život každého považujeme za umění), si bereme zpět prostor, který každému i nám všem umožní rozvíjet umění žít a probádat reformování kultury. Usilujeme o nezprostředkované umění, otevřené a přístupné všem.

Osvobozujeme řeckou Národní operu, protože z definice slova patří nám všem.

Cítíme potřebu začít všechno od začátku a redefinovat úlohu umění.

Skrze sebeorganizované postupy navrhujeme svobodné tvůrčí akty každého jednotlivce pro všechny, kdo považují kulturu za produkt kolektivní kreativity.

Jen tak získáme a vezmeme si zpět kulturu, která nám byla uloupena.

OTEVŘENÉ VŠEOBECNÉ SHROMÁŽDĚNÍ OSVOBOZENÉ OPERY KAŽDÝ DEN VE 21:00

ULICE JSOU NAŠÍM JEVIŠTĚM

VZPOURA JE NAŠÍM UMĚNÍM

Svobodní opera-toři