Komentář TV

V sobotu 21. 3. 2009, zhruba v 13:00, se vzbouřili vězni ve věznici Chania na Krétě. Jen o několik málo hodin později (17:00) vyrazila k věznici z města Chania improvizovaná solidární demonstrace. Došlo ke krátkému obsazení místního rádia a k odvysílání solidárních poselství. Další solidární demonstrace se odehrála v neděli po obědě. Ve věznici s oficiální kapacitou 70 lidí se tou dobou nalézalo 157 vězňů. K dispozici měli jen 108 postelí (takže dva až tři se museli dělit o jedno lůžko), jeden záchod na 57 lidí a žádnou teplou vodu. Jakožto komunisté jednoznačně podporujeme boj našich třídních bratrů proti otřesným životním podmínkám a státnímu terorismu v podobě vězeňství. Zároveň však musíme konstatovat, že jejich prohlášení je dalším dokladem, že proletářské hnutí v Řecku začíná pozbývat svoji podvratnou sílu. Do vězeňské vzpoury již totiž nepřináší moment kritiky věznice a postavení vězně jako takových a už vůbec ne onoho velkého kapitalistického vězení, kterým je „život na svobodě“.

***

My, vězni z vazební věznice Chania, jsme se dnes 21. března 2009 v reakci na děsivé životní podmínky odmítli vrátit do svých cel a požadujeme okamžité uvolnění přeplněné věznice. Za řešení tohoto problému považujeme okamžité převezení většiny z nás do jiných věznic v zemi. Jinými slovy, žádáme to, co by mělo být samozřejmostí. To, co by nikomu nemělo být upřeno ani na chvíli. Lidské životní podmínky… Důstojnost!

Jak bychom mohli nereagovat, když je nás 157 napěchováno ve vězení (budova bývalého tureckého velitelství) určeném pro 70 lidí, když nás 57 musí žít v místnosti určené pro 20 lidí, když si záchod musíme zamlouvat den předem, když k sobě srážíme postele, abychom na nich mohli spát tři, když nemáme teplou vodu a třeseme se chladem, když křičíme a nikdo nás neposlouchá, když stát před společností skrývá strašlivou pravdu!

Zase znovu se stát stává spolupachatelem nevyhnutelnosti vzpoury!
Vězni z vazební věznice Chania

Vyhrožování potlačením vzpoury a soudním stíháním nás všech, kdo se jí účastníme, jakožto povstalců a zločinců, nás neděsí. Stát nás vždy bude stavět proti sobě! Státní terorismus neprojde!

Jednomyslně a nahlas jsme si odhlasovali, že:
V boji budeme pokračovat, dokud se nám nedostane slyšení u zástupce ministerstva spravedlnosti za účelem splnění našich výše jmenovaných požadavků.