Jejich demokracie vraždí…
V sobotu 6. prosince 2008 byl chladnokrevně zavražděn 15letý soudruh Alexandros Grigoropoulos, když jej ve čtvrti Exarchia střelil přímo do prsou policajt ze speciální gardy, který se jmenuje Epaminondas Korkoneas .
Na rozdíl od tvrzení politiků a novinářů, kteří jsou spolupachateli této vraždy, se nejedná o „izolovaný incident“, ale o explozi státní represe, která se systematicky a organizovaně zaměřuje na ty, kdo vzdorují a bouří se – na anarchisty a antiautoritáře.
Jedná se o vrchol státního terorismu, který se projevuje modernizováním úlohy represivních mechanismů, jejich neustálým vyzbrojováním, stále větší mírou násilí, kterou užívají, doktrínou „nulové tolerance“, pomlouvačnou mediální propagandou, která kriminalizuje ty, kdo bojují proti autoritě.
Právě tyto podmínky připravují půdu pro intenzifikaci represe, když se předem snaží získat souhlas společnosti a vyzbrojit státní vrahy v uniformách zbraněmi!
Smrtonosné násilí namířené proti lidem v sociálním a třídním boji má za cíl všeobecnou poslušnost, má sloužit jako exemplární trest, má šířit strach.
Jedná se o eskalaci širšího útoku státu a šéfů proti celé společnosti, který má nastolit rigidnější podmínky vykořisťování a útlaku a konsolidovat kontrolu a represi. Útoku, který se dennodenně odráží v chudobě, sociálním vyloučení, vydírání, které má upravit svět sociálních a třídních rozdílů, v ideologické válce rozpoutané dominantními mechanismy manipulace (masmédia). Útoku, který zuří v každé společenské sféře a žádá od utlačovaných separaci a mlčení. Od školních cel a univerzit až po žaláře námezdního otroctví se stovkami dělníků, co zemřou při tzv. „pracovních úrazech“, a chudobou pohlcující velké množství obyvatelstva… Od minových polí na hranicích, pogromů a vraždění přistěhovalců a běženců až po četné „sebevraždy“ ve věznicích a na policejních stanicích… Od „náhodné střelby“ při policejních blokádách až po násilnou represi lokálního odporu… Demokracie cení zuby!
V těchto podmínkách zuřivého vykořisťování a útlaku dnes nahromaděná dusivost společnosti doprovází hněv propukající na ulicích a na barikádách nad vraždou Alexandrose a proti dennodennímu drancování a plenění, které zahájil stát a šéfové a jehož kořistí je pracovní síla utlačovaných lidí, jejich život, jejich důstojnost a svoboda.
Od první chvíle po zavraždění Alexandrose propukají v centru Atén živelné demonstrace a nepokoje, Polytechnika, Ekonomická a Právnická fakulta jsou obsazeny a v mnoha různých čtvrtích i ve středu města dochází k útokům proti státu a kapitalistickým terčům. Demonstrace, útoky a střety propukají v Soluni, Patrasu, Volosu, Chanii a Heraklionu na Krétě, v Gianneně, Komotini, Xanthi, Serres, Sparti, Alexandroupoli, Mytilini. V Aténách na ulici Patission – před Polytechnikou a Ekonomickou fakultou – trvají střety celou noc. Před Polytechnikou pořádková policie používá gumové projektily.
V neděli 7. prosince tisíce lidí demonstrují u policejního ředitelství v Aténách a napadají zásahové jednotky policie. Ulicemi městského centra se šíří střety bezpříkladné intenzity a trvají až do pozdních nočních hodin. Řada demonstrantů je zraněna a někteří zatčeni.
Od pondělního rána až do dneška se vzpoura šíří a zevšeobecňuje. Poslední dny jsou plné nesčíslných sociálních akcí: demonstrace militantních středoškoláků – v mnoha případech – končí útoky na policejní stanice a střety s policajty v aténských čtvrtích i ve zbytku země, masivní demonstrace a konflikty mezi protestujícími a policií v centru Atén, během nichž dochází k útokům na banky, velké obchodní domy a ministerstva, obléhání parlamentu na náměstí Syntagma, okupace veřejných budov, demonstrace ústící v nepokoje a útoky proti státu a kapitalistickým terčům v mnoha různých městech.
Nadále pokračujeme v okupaci Polytechniky, která začala v sobotu v noci, a vytváříme tak prostor pro shromažďování všech lidí, kteří bojují, a další permanentní ohnisko odporu ve městě.
Na barikádách, v okupacích univerzit, na demonstracích a shromážděních udržujeme naživu Alexandrosovu památku, ale také památku Michalise Kaltezase a všech soudruhů, které stát zavraždil, a zesilujeme boj za svět bez pánů a otroků, bez policie, armád, věznic a hranic.
Nejen, že kulky vrahů v uniformách, zatýkání a bití demonstrantů a chemická plynová válka rozpoutaná policejními silami nemohou nastolit strach a mlčení – naopak se pro lid stávají důvodem povstat proti státnímu terorismu, volat po boji za svobodu, odhodit strach a setkávat se – každý den víc a víc – na vzbouřených ulicích. Nechť pohár vzteku přeteče a utopíme je v něm!
Státní terorismus neprojde!
Stát, šéfové, jejich biřici a lokajové se nám vysmívají, okrádají nás a zabijí!
Zorganizujme se, proveďme protiútok a sejměme je!
Tyto noci patří Alexisovi!
Solidární shromáždění se zatčenými u soudu na Evelpidon: pondělí 15. prosince 2008 v 9:00
Okamžité propuštění všech zatčených
Vyjadřujeme svoji solidaritu všem, kdo okupují univerzity, školy a státní budovy, demonstrují a konfrontují státní vrahy po celé zemi. Vyjadřujeme svoji solidaritu všem soudruhům v zahraničí, kteří mobilizují a přenášejí náš hlas všude. Ve velké bitvě za globální sociální osvobození stojíme společně!
Okupace Národní polytechnické univerzity v Aténách
pátek 12. prosince 2008
